katatrofa
Pod slovem tsunami si každý člověk představí buď jednu, nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře. Tyto silné vlny vznikají důsledkem silného zemětřesení pod hladinou moře. Mohou být způsobeny také podmořským sesuvem anebo dopadem meteoritu do moře. Někdy je tsunami nesprávně nazývána přílivovou vlnou. Termín tsunami vznikl spojením dvou japonských slov: tsu (přístav) a nami (vlna). Tyto vlny jsou katastrofální pro všechny přímořské oblasti na světě a většinou se vyskytují v Tichém oceánu. Japonsko je tedy zemí, která byla nejednou tsunami zasažena.

Ročně je na naší planetě zaznamenáno desítek tsunami, které jsou převážně charakteru malých vln, jež jsou zachyceny přesnými přístroji a nepředstavují žádné riziko. Avšak objeví se i silné tsunami, které si vyžádají často velké oběti na životech. Příkladem je například katastrofální událost v Indickém oceánu v prosinci roku 2004.

Charakteristika tsunami
Tsunami je rychlá a dlouhá vlna, která je výsledkem pohybu oceánského dna. Její délka se pohybuje mezi 150 až 300 kilometry a amplituda je maximálně 1,5 metru. Jestliže se však tato vlna dostane do mělkých oblastí, vodní masa se začne tlačit na pobřeží. Následně jsou přímořské oblasti zaplavené a zpustošené, což známe z televizních novin a tisku. Na otevřeném moři dosahuje tsunami rychlosti až stovek kilometrů za hodinu. Čím větší je hloubka oceánu, tím rychlost roste. Pro představu rychlost v hloubce čtyř tisíc metrů činila 716 km/h. Tsunami jsou generovány nejen podmořským zemětřesením a sesuvem mas, ale také sopečnou činností pod hladinou oceánů. Jsou známy i případy, kdy sopečná činnost způsobila velké tsunami, například na ostrově Théra a erupce indonéské Krakatau.

tsunami-formation

Velikost tsunami
Velikost tsunami se určuje dle mnoha viditelných projevů, škod a výšky hladiny. Srovnává se dokonce i její intenzita v závislosti na zemětřesení, jímž byla vlna vyvolána. Velmi slabé tsunami jsou zaznamenány pouze na mareografu. V případě slabých tsunami (druhý stupeň) jsou zaplavená plochá přímoří. Třetí stupnice jsou středně silné tsunami, kdy mohou být lehké lodě zanesené na břeh a jsou způsobené minimální škody na přístavních zařízeních. V případě silných tsunami je zaplaveno přímoří a břežní konstrukce bývají často poškozené. Do moře jsou v tomto případě zanesené velké plachetnice a motorové lodě. Stupnice pět představuje velmi silné tsunami, kdy jsou těžce poškozena mola a vlnolamy. Na břeh jsou vrhány i větší lodě a škody jsou způsobené i hluboko ve vnitrozemí. Poslední stupnicí jsou katastrofální tsunami způsobující poničení břežních a přímořských oblastí, jsou zaplaveny pevniny a zaznamenáno je i mnoho obětí.

Varovné systémy
Města, která jsou často zasažena tsunami, zejména v Japonsku, USA a Kanadě, mají výstražný systém. Permanentně jsou připraveny i evakuační plány v případě katastrofálních tsunami. Vývoj těchto vln se sleduje prostřednictvím satelitů z oběžné dráhy. Protože je tsunami zničující pohroma, na přechod mezi Japonskem a západním pobřežím USA přes Tichý oceán potřebuje zhruba osmnáct hodin. Tím pádem může být obyvatelstvo snadno varováno a připravit se na katastrofu.

Mezi varovné systémy patří například projekt CREST, což je zkratka z anglického spojení slov Consolidated Reporting of Earthquakes and Tsunamis. Tento systém se používá na západním pobřeží Severní Ameriky a Havaji. Jestliže se však jedná o náhlou tsunami, není možné, aby byla předpovězena některým tímto systémem.

Katastrofální tsunami v historii
Portugalci v roce 1755 přežili lisabonské zemětřesení, avšak zemřeli krátce nato, když dorazila katastrofální vlna tsunami. Jakmile voda ustoupila, bylo k vidění jen vraky lodí a zdevastované domy. Když v roce 1883 explodoval sopečný ostrov Krakatoa v Indonésii, následovala série tsunami, jejichž výška dosahovala čtyřiceti metrů u pobřeží. Tyto vlny se šířily celým světem a byly zpozorovány v Indickém, Atlantském a Tichém oceánu. Japonský ostrov Honšú byl tsunami zasažen 15. června 1896. Na ostrově přišlo o život 28 tisíc lidí a bylo zničeno 275 km pobřeží.

Nastal rok 1908 a zemětřesením byl zasažen Messinský průliv v Itálii. Zemětřesení bylo o síle 7,5 stupně Richterovy škály a vyvolalo desetimetrovou vlnu, jež zaplavila pobřeží včetně Messiny. Vlna připravila o život dvě stě tisíc lidí. Silné zemětřesení o síle 9,6 stupně Richterovy škály bylo změřeno v Chile 22. května 1960. Opět byla vyvolána tsunami, jež zdevastovala oblasti na Havaji a zasáhla také Japonsko, které je ve vzdálenosti 16 800 kilometrů. Důsledkem zemětřesní byla tsunami vyvolána i 12. července 1993 na japonském ostrově Okuširi.

Náhlá tsunami zasáhla pobřeží jihovýchodní Asie 26. prosince 2004. Škody byly zaznamenány ve státech Indie, Srí Lanka, Maledivy, Bangladéš, Thajsko, Myanmar, Malajsie a Indonésie. Následně byly zasaženy i další ostrovy v Indickém oceánu, jako Seychely, Madagaskar, Réunion či Mauricius. Tsunami zničila také východní pobřeží Afriky. Při této katastrofální události přišlo o život tři sta tisíc lidí a zapříčinila rozsáhlé škody na tisících kilometrech pobřeží. Tato silná vlna byla vyvolána podmořským zemětřesením o síle 8,9 stupňů Richterovi stupnice. Zemětřesením byla vyvolána tsunami 30. září 2009u souostroví Samoa v Tichém oceánu.
tsunami-formation

tsunami-formation

tsunami-formation

 
Powered by Tags for Joomla
Potápění

Profesionální kurzy potápění od společnosti SeaWolf.

10 GB Hosting za 25 Kč

Kvalitní hostingová služba za 25 Kč

Rychlé půjčky

Rychlé půjčky do výplat. První rychlá půjčka ZDARMA.

Geek Trička

Hadry pro opravdové Geeky, a zapálené Ajťáky.

Filmy - War-forum.net

Filmy ke stažení zdarma.