Delfín drsnozubý
Delfín drsnozubý (Steno bredanensis) je poměrně málo známý druh obývající teplé vody Atlantiku, Pacifiku, Indický oceán a Rudé moře.
Délka těla je 1,9 až 2,4 m. Typický je tvar čelistí a přední část hlavy, jež je jen lehce vyklenutá. Zobák je mohutný, dlouhý a ze stran nevýrazně zploštělý. Hřbetní ploutev je srpovitá a hlavně vysoká. Zbarvení hřbetu je temně šedé až téměř černé s červenavým nádechem. Spodní část těla je narůžovělá. Po celém povrchu těla jsou řídké, nevelké a nepravidelné skvrny. V horní i dolní čelisti je na každé straně 20 až 27 zubů s charakteristickými žlábky a vyvýšeninami.
Potravu delfína drsnozubého tvoří ryby, menší hlavonožci a korýši.
Délka těla je 1,9 až 2,4 m. Typický je tvar čelistí a přední část hlavy, jež je jen lehce vyklenutá. Zobák je mohutný, dlouhý a ze stran nevýrazně zploštělý. Hřbetní ploutev je srpovitá a hlavně vysoká. Zbarvení hřbetu je temně šedé až téměř černé s červenavým nádechem. Spodní část těla je narůžovělá. Po celém povrchu těla jsou řídké, nevelké a nepravidelné skvrny. V horní i dolní čelisti je na každé straně 20 až 27 zubů s charakteristickými žlábky a vyvýšeninami.
Potravu delfína drsnozubého tvoří ryby, menší hlavonožci a korýši.
Delfín kamerunský
Delfín kamerunský (Sousa teuszii) dosahuje délky 2 až 2,3 m a úctyhodnou hmotnost 110 až 150kg.
Čelisti tvoří dlouhý a přiměřeně silný zobák, hřbetní ploutev, která je trojúhelníková, se širokou základnou. Hrudní ploutve jsou poměrně široké. Zbarvení hřbetních stran těla je šedé nebo hnědošedé, někdy až černošedé. Spodní strana těla bývá poněkud světlejší. Každá polovina horní a dolní čelisti je vyzbrojena v průměru 28 až 30 nepříliš dlouhými, ale ostrými zuby.
Delfín kamerunský žije hlavně v příbřežních vodách západní Afriky, zejména Kamerunu a Senegalu, kde se zdržuje rovněž v ústí velkých řek a někdy proniká proti jejich toku i poměrně daleko do vnitrozemí. Žije jednotlivě nebo v malých skupinkách o dvou až pěti či šesti jedincích. Podle dosavadních znalostí jde o formu rybožravou, která jen příležitostně přijímá i jinou živočišnou potravu.
Ve srovnání s ostatními delfínovitými vyskakuje delfín kamerunský poměrně málo z vody. Jestliže delfín kamerunský vyskočí z vody, jeho skoky nebývají vyšší než asi 1 metr. Rovněž rychlost, kterou je delfín kamerunský schopen vyvinout, je menší než u většiny ostatních druhů čeledi.
Čelisti tvoří dlouhý a přiměřeně silný zobák, hřbetní ploutev, která je trojúhelníková, se širokou základnou. Hrudní ploutve jsou poměrně široké. Zbarvení hřbetních stran těla je šedé nebo hnědošedé, někdy až černošedé. Spodní strana těla bývá poněkud světlejší. Každá polovina horní a dolní čelisti je vyzbrojena v průměru 28 až 30 nepříliš dlouhými, ale ostrými zuby.
Delfín kamerunský žije hlavně v příbřežních vodách západní Afriky, zejména Kamerunu a Senegalu, kde se zdržuje rovněž v ústí velkých řek a někdy proniká proti jejich toku i poměrně daleko do vnitrozemí. Žije jednotlivě nebo v malých skupinkách o dvou až pěti či šesti jedincích. Podle dosavadních znalostí jde o formu rybožravou, která jen příležitostně přijímá i jinou živočišnou potravu.
Ve srovnání s ostatními delfínovitými vyskakuje delfín kamerunský poměrně málo z vody. Jestliže delfín kamerunský vyskočí z vody, jeho skoky nebývají vyšší než asi 1 metr. Rovněž rychlost, kterou je delfín kamerunský schopen vyvinout, je menší než u většiny ostatních druhů čeledi.
Delfín indočínský
Delfín indočínský (Sousa chinensis) dosahuje délky 1,6 až 2,6 m a váží kolem 150kg. Hřbetní ploutev je trojúhelníková a vysoká, se širokou základnou. Hrudní ploutve jsou malé. Zbarvení těla kolísá od krémově nebo špinavě bílého přes světle šedé až po temně olovnatě šedé.
U většiny exemplářů delfína indočínského je základní zbarvení doplněno nepříliš výraznou kresbou tmavších skvrn. V každé polovině obou čelistí je 32 až 37 zubů.
Delfín indočínský žije v pobřežních vodách a v ústích velkých řek Východočínského a Jihočínského moře, na východě až po pobřeží Kalimantanu. Vyskytuje se dále v pobřežních vodách Indického oceánu, včetně východoafrického pobřeží, odkud proniká přes Rudé moře až do Suezského průplavu. Vyskytuje se v menších skupinách a živí se převážně rybami. Doba březosti je pravděpodobně okolo deseti až jedenácti měsíců.
U většiny exemplářů delfína indočínského je základní zbarvení doplněno nepříliš výraznou kresbou tmavších skvrn. V každé polovině obou čelistí je 32 až 37 zubů.
Delfín indočínský žije v pobřežních vodách a v ústích velkých řek Východočínského a Jihočínského moře, na východě až po pobřeží Kalimantanu. Vyskytuje se dále v pobřežních vodách Indického oceánu, včetně východoafrického pobřeží, odkud proniká přes Rudé moře až do Suezského průplavu. Vyskytuje se v menších skupinách a živí se převážně rybami. Doba březosti je pravděpodobně okolo deseti až jedenácti měsíců.
Delfín brazilský
Delfín brazilský (Sotalia fluviatilis) žije ve sladkých říčních vodách a ve vodách brakických při mořských březích. Dále v severní části Jižní Ameriky, a to zejména v celém říčním systému veletoku Amazonky. Jihoameričtí Indiáni je i místy považují za posvátné zvíře. Objevuje se nejčastěji v nevelkých skupinách a jeho potravou jsou hlavně ryby a sladkovodní korýši.
Délka těla dospělých kusů dosahuje 1,2 m až 1,6 m, hmotnost okolo 60 až 95 kg. Čelisti jsou protaženy do nepříliš dlouhého, ale štíhlého zobáku. Hřbetní ploutev má trojúhelníkový tvar, je vysoká a má poměrně dlouhou základnu. Hrudní ploutve jsou relativně zřetelně delší než u delfínů rodu Sousa. Počet zubů se na každé straně pohybuje okolo 26 až 35. Zbarvení je na horní straně děla šedé, někdy s nažloutlým nebo hnědavým nádechem, jindy až téměř černé. Břišní strana je světlejší, u některých jedinců i narůžověle šedá nebo bývá téměř bílá.
Délka těla dospělých kusů dosahuje 1,2 m až 1,6 m, hmotnost okolo 60 až 95 kg. Čelisti jsou protaženy do nepříliš dlouhého, ale štíhlého zobáku. Hřbetní ploutev má trojúhelníkový tvar, je vysoká a má poměrně dlouhou základnu. Hrudní ploutve jsou relativně zřetelně delší než u delfínů rodu Sousa. Počet zubů se na každé straně pohybuje okolo 26 až 35. Zbarvení je na horní straně děla šedé, někdy s nažloutlým nebo hnědavým nádechem, jindy až téměř černé. Břišní strana je světlejší, u některých jedinců i narůžověle šedá nebo bývá téměř bílá.
Delfín pobřežní
Delfín pobřežní (Stenella attenuata)) žije v jižním Atlantiku, a to až po mys Hornův a mys Dobré naděje, v Indickém oceánu a v Pacifiku v Jihočeském moři, v Japonském moři, ve vodách Nového Zélandu a v havajských vodách. Je uváděn i z Evropy od francouzského pobřeží. Žije ve skupinách o 3 až 10 jedincích, nebo vzácně i jednotlivě. Samice je březí 280 až 290 dní. Délka je 2,2 až 2,5 m. Silné kusy dosahují hmotnosti 160 až 180 kg. Ale teď už pojďme ke stavbě delfína pobřežního.
Zobák je silný a nepříliš dlouhý, hřbetní ploutev relativně vysoká a srpovitě zahnutá. V horní čelisti je na každé straně 40 až 45 zubů, v dolní čelisti na každé straně 39 až 43 zubů. Zuby jsou silné, ostré a až 21mm dlouhé. Základní zbarvení hřbetních částí těla je modravě šedé, boky a břicho šedavé až šedobílé. Zobák je tmavý, a to i na spodní čelisti. Tmavé je rovněž okolí oka. Od koutku tlamy se k bázi hrudních ploutví táhne zřetelný tmavý pruh. Na bocích těla je někdy málo výrazný našedlý podélný pruh. Tmavá hřbetní strana těla je zdobena hustými drobnými světlými skvrnami. Na světle zbarvené části těla jsou řídce rozmístěné, nepravidelné tmavší skvrny.
Zobák je silný a nepříliš dlouhý, hřbetní ploutev relativně vysoká a srpovitě zahnutá. V horní čelisti je na každé straně 40 až 45 zubů, v dolní čelisti na každé straně 39 až 43 zubů. Zuby jsou silné, ostré a až 21mm dlouhé. Základní zbarvení hřbetních částí těla je modravě šedé, boky a břicho šedavé až šedobílé. Zobák je tmavý, a to i na spodní čelisti. Tmavé je rovněž okolí oka. Od koutku tlamy se k bázi hrudních ploutví táhne zřetelný tmavý pruh. Na bocích těla je někdy málo výrazný našedlý podélný pruh. Tmavá hřbetní strana těla je zdobena hustými drobnými světlými skvrnami. Na světle zbarvené části těla jsou řídce rozmístěné, nepravidelné tmavší skvrny.
Delfín obecný
Delfín obecný (Delphinus delphis) je nejobvyklejší druh delfína, který dorůstá až 2,5 m, nejčastěji však okolo 1,8 m. Hmotnost plně vzrostlých zvířat se většinou pohybuje mezi 80 až 120 kg, může však přesáhnout i 135 až 140kg.
Hrudní ploutve jsou přiměřeně velké, hřbetní ploutev je vysoká, taktéž široká a je srpovitě zahnutá. Zobák je poměrně dlouhý a úzký. V každé polovině horní čelisti je 46 až 55 zubů, zatímco v každé polovině dolní čelisti je umístěno 40 až 50 zubů. Zuby jsou drobné, maximálně 10 mm dlouhé a jejich největší průměr nepřesahuje 3 mm. Základní zbarvení hřbetu je hnědé, hnědošedé až téměř černé. Břišní strana těla je bílá nebo téměř s narůžovělým, našedlým či krémovým odstínem. Na bocích je silně proměnlivá kresba podélných bílých, šedých, tmavošedých a žlutavých pruhů a protáhlých skvrn. Od oka k čelu se táhne vždy zřetelný tmavý proužek. Hrudní ploutve jsou na spodní straně vždy světlejší než na straně svrchní, kde jejich zbarvení ve většině případů odpovídá zbarvení hřbetu.
Delfín obecný je rozšířen ve všech vodách teplého a mírného pásma západní i východní polokoule, včetně Středozemního a Černého moře. Je velmi dobrý plavec a žije ve skupinkách o 20 až několika stech jedincích. Potravu tvoří ryby, v první řadě sledi. Delfíni obecní vyskakují z vody poměrně často, přičemž výška jejich skoku může přesáhnout i 3 m a jeho délka může být až 10 m.
Hrudní ploutve jsou přiměřeně velké, hřbetní ploutev je vysoká, taktéž široká a je srpovitě zahnutá. Zobák je poměrně dlouhý a úzký. V každé polovině horní čelisti je 46 až 55 zubů, zatímco v každé polovině dolní čelisti je umístěno 40 až 50 zubů. Zuby jsou drobné, maximálně 10 mm dlouhé a jejich největší průměr nepřesahuje 3 mm. Základní zbarvení hřbetu je hnědé, hnědošedé až téměř černé. Břišní strana těla je bílá nebo téměř s narůžovělým, našedlým či krémovým odstínem. Na bocích je silně proměnlivá kresba podélných bílých, šedých, tmavošedých a žlutavých pruhů a protáhlých skvrn. Od oka k čelu se táhne vždy zřetelný tmavý proužek. Hrudní ploutve jsou na spodní straně vždy světlejší než na straně svrchní, kde jejich zbarvení ve většině případů odpovídá zbarvení hřbetu.
Delfín obecný je rozšířen ve všech vodách teplého a mírného pásma západní i východní polokoule, včetně Středozemního a Černého moře. Je velmi dobrý plavec a žije ve skupinkách o 20 až několika stech jedincích. Potravu tvoří ryby, v první řadě sledi. Delfíni obecní vyskakují z vody poměrně často, přičemž výška jejich skoku může přesáhnout i 3 m a jeho délka může být až 10 m.
Delfín skákavý
Delfín skákavý (Tursiops truncatus) je velký druh delfína, který dorůstá v průměru 2,6 až 3,0 m délky. Největší známý exemplář však měřil 3,9 m. Hmotnost plně dospělých delfínů skákavých dosahuje většinou 200 až 350kg, ale jsou známi jedinci o hmotnosti až 450 kg.
Hrudní ploutve jsou relativně mohutné a dlouhé, hřbetní ploutev vysoká lehce srpovitého tvaru. Silný zobák je poměrně kratší než u delfínů rodu Stenella a Delphinus. Na každé straně horní čelisti je 19 až 26 zubů, v dolní čelisti je na každé straně 18 až 25 zubů. Zuby jsou poměrně silné, až 15 či 20 mm dlouhé a jejich průměr dosahuje na bázi 6 až 11 mm. Základní zbarvení hřbetních stran těla je načervenale šedé, čistě šedé, nebo šedomodré až šedočerné. Boku jsou vždy světlejší, břišní strana těla téměř bílá až světle šedá.
Delfín skákavý je rozšířen podobně jako delfín obecný ve všech mořích teplého a mírného pásma západní a východní polokoule, včetně moře Středozemního a moře Černého. Dává však přednost pobřežním vodám. Na jihu je znám z jihoamerických, jihoaustralských, tasmánských a novozélandských vod.
Potravou delfína skákavého, který žije ve skupinách, jsou hlavně různé druhy ryb, včetně platýsů a malých žraloků, méně pak rozliční měkkýši a korýši. Podobně jako delfín obecný vyskakuje i delfín skákavý často z vody a to do výšky 3 až 4 m a jeho délka skoku je kolem 10 m. Delfín skákavý je dobře známý druh, který bývá velmi často chován v delfináriích a oceanáriích.
Hrudní ploutve jsou relativně mohutné a dlouhé, hřbetní ploutev vysoká lehce srpovitého tvaru. Silný zobák je poměrně kratší než u delfínů rodu Stenella a Delphinus. Na každé straně horní čelisti je 19 až 26 zubů, v dolní čelisti je na každé straně 18 až 25 zubů. Zuby jsou poměrně silné, až 15 či 20 mm dlouhé a jejich průměr dosahuje na bázi 6 až 11 mm. Základní zbarvení hřbetních stran těla je načervenale šedé, čistě šedé, nebo šedomodré až šedočerné. Boku jsou vždy světlejší, břišní strana těla téměř bílá až světle šedá.
Delfín skákavý je rozšířen podobně jako delfín obecný ve všech mořích teplého a mírného pásma západní a východní polokoule, včetně moře Středozemního a moře Černého. Dává však přednost pobřežním vodám. Na jihu je znám z jihoamerických, jihoaustralských, tasmánských a novozélandských vod.
Potravou delfína skákavého, který žije ve skupinách, jsou hlavně různé druhy ryb, včetně platýsů a malých žraloků, méně pak rozliční měkkýši a korýši. Podobně jako delfín obecný vyskakuje i delfín skákavý často z vody a to do výšky 3 až 4 m a jeho délka skoku je kolem 10 m. Delfín skákavý je dobře známý druh, který bývá velmi často chován v delfináriích a oceanáriích.