Výbuch ropné plošiny, který nastal 20. dubna 2010, ohrozil jako první celý Mexický záliv. Začalo unikat několik set tisíců litrů ropy, která na hladině moře utvořila obří skvrnu. Plošinu měla na starost společnost BP a podle předpokladů mohla výbuch předpokládat několik hodin předem. Příčinou výbuchu se stal však podle všech předpokladů unikající metan, přičemž byla plošina zachvácena požárem a následně se potopila. Zahynulo celkem jedenáct dělníků, a nastala velká katastrofa, a to zejména pro ekologii moře.
Z vrtu neustále uniká ropa do volného moře, ale společnost BP se pokoušela únik zastavit bahnitou hmotou, která byla pod vysokým tlakem vstřikována do otvoru a následně zabetonována. To se na určitou dobu podařilo, ale ropa začala unikat znovu. Černá surovina však dorazila už k silnému mořskému proudu označovanému za nejdůležitější mořský proud na severní polokouli, který ropu zanesl až k Floridě a následně i podél východního pobřeží Louisiany. Tyto státy vyhlásily již stav ohrožení, ale zasaženy jsou i břehy států Mississippi a může být znečištěna i Alabama. Zaneseny by mohly být tedy i významné korálové útesy u Florida Keys. Tato skutečnost může způsobit i to, že se ropa smíchá s proudem, zmizí z hladiny a její sledování bude mnohem obtížnější. Ropná katastrofa zapříčinila i zákaz rybolovu v postižených oblastech, kde se nachází i mokřady se vzácnými ptáky. Ropa dále ohrožuje přírodní rezervaci Pass – a – Loutre a dalších pět přírodních rezervací.
Pobřeží Louisiany je považováno za kolébku křehkého ekosystému a žije zde mnoho druhů vodních ptáků. Příchod ropné skvrny zde měl velký dopad, protože skvrna nejdříve zasáhla korýše, sady ústřic a také ryby. Škoda se šplhá stále výše, protože 40 % mořských plodů na americkém trhu pochází právě z Louisiany. Surovina se však může dostat až ke břehům evropských států, na což by nejvíce doplatili zejména turisté hledající klidnou dovolenou u moře, a také rybáři. Hledají se nové techniky, jak únik zastavit, avšak marně. O všech pokusech tvrdila BP, že únik přestane, ale zatím se to neprojevilo. Umírá stále více mořských zvířat a ropa zabila také vorvaně, jehož tělo měřilo sedm metrů, a bylo již ohlodáno žraloky 120 kilometrů jižně od vrtu. V zálivu žije více jak 1700 vorvaňů, kteří na rozdíl od jiných velryb nemigrují.
Už jste měli možnost zhlédnout nepříjemné snímky ptáků pokrytých mazlavou ropou, hynou i mořské želvy, a to z egyptské Hurghady. Letovisko bylo velmi oblíbené i u českých turistů, avšak v současné době čelí ekologické katastrofě, ale egyptská vláda se snaží havárii ututlat. Nejvíce postižené oblasti severně od pobřeží zaznamenaly vysoký nárůst mrtvol ptáků a mořských žel.
Američtí vědci našli v oblasti zasažené ropou v Mexickém zálivu dva neznámé druhy ryb. Jedná se o druh chřestivce, ploché ryby, která žije zejména na dně v temnotách. Jeden z těchto druhů žije hlavně v oblastech ropné skvrny a na dně moře může existovat rozmanitost druhů ryb, o kterých vědci doposud neměli ponětí. Nově zjištěné druhy jsou pojmenovány Halieutichthys intermedius a Halieutichthys bispinosus. Jejich název je obdobný jako chřestivec skvrnitý, jehož latinské označení zní Halieutichthys aculeatus. Chřestivci jsou řazeni do řádu ďasovitých a své jméno dostali podle specifického způsobu, jakým se pohybují na dně moře. Jejich tělo je ploché a oblé a charakteristická je velká vystrčená hlava. Pohyb jim zajišťují ploutve připomínající končetiny. Potravu lákají prostřednictvím látky, kterou vypouští z těla ven. Najdeme je v hloubkách od 45 do 820 metrů. Avšak kvůli ropné skvrně může dojít ke zničení těchto nových druhů, což je pro ekology nestravitelné. Katastrofa je označována za největší havárii v dějinách a podle některých předpokladů do moře uniklo již více jak 530 milionů litrů suroviny.
Z vrtu neustále uniká ropa do volného moře, ale společnost BP se pokoušela únik zastavit bahnitou hmotou, která byla pod vysokým tlakem vstřikována do otvoru a následně zabetonována. To se na určitou dobu podařilo, ale ropa začala unikat znovu. Černá surovina však dorazila už k silnému mořskému proudu označovanému za nejdůležitější mořský proud na severní polokouli, který ropu zanesl až k Floridě a následně i podél východního pobřeží Louisiany. Tyto státy vyhlásily již stav ohrožení, ale zasaženy jsou i břehy států Mississippi a může být znečištěna i Alabama. Zaneseny by mohly být tedy i významné korálové útesy u Florida Keys. Tato skutečnost může způsobit i to, že se ropa smíchá s proudem, zmizí z hladiny a její sledování bude mnohem obtížnější. Ropná katastrofa zapříčinila i zákaz rybolovu v postižených oblastech, kde se nachází i mokřady se vzácnými ptáky. Ropa dále ohrožuje přírodní rezervaci Pass – a – Loutre a dalších pět přírodních rezervací.
Pobřeží Louisiany je považováno za kolébku křehkého ekosystému a žije zde mnoho druhů vodních ptáků. Příchod ropné skvrny zde měl velký dopad, protože skvrna nejdříve zasáhla korýše, sady ústřic a také ryby. Škoda se šplhá stále výše, protože 40 % mořských plodů na americkém trhu pochází právě z Louisiany. Surovina se však může dostat až ke břehům evropských států, na což by nejvíce doplatili zejména turisté hledající klidnou dovolenou u moře, a také rybáři. Hledají se nové techniky, jak únik zastavit, avšak marně. O všech pokusech tvrdila BP, že únik přestane, ale zatím se to neprojevilo. Umírá stále více mořských zvířat a ropa zabila také vorvaně, jehož tělo měřilo sedm metrů, a bylo již ohlodáno žraloky 120 kilometrů jižně od vrtu. V zálivu žije více jak 1700 vorvaňů, kteří na rozdíl od jiných velryb nemigrují.
Už jste měli možnost zhlédnout nepříjemné snímky ptáků pokrytých mazlavou ropou, hynou i mořské želvy, a to z egyptské Hurghady. Letovisko bylo velmi oblíbené i u českých turistů, avšak v současné době čelí ekologické katastrofě, ale egyptská vláda se snaží havárii ututlat. Nejvíce postižené oblasti severně od pobřeží zaznamenaly vysoký nárůst mrtvol ptáků a mořských žel.
Američtí vědci našli v oblasti zasažené ropou v Mexickém zálivu dva neznámé druhy ryb. Jedná se o druh chřestivce, ploché ryby, která žije zejména na dně v temnotách. Jeden z těchto druhů žije hlavně v oblastech ropné skvrny a na dně moře může existovat rozmanitost druhů ryb, o kterých vědci doposud neměli ponětí. Nově zjištěné druhy jsou pojmenovány Halieutichthys intermedius a Halieutichthys bispinosus. Jejich název je obdobný jako chřestivec skvrnitý, jehož latinské označení zní Halieutichthys aculeatus. Chřestivci jsou řazeni do řádu ďasovitých a své jméno dostali podle specifického způsobu, jakým se pohybují na dně moře. Jejich tělo je ploché a oblé a charakteristická je velká vystrčená hlava. Pohyb jim zajišťují ploutve připomínající končetiny. Potravu lákají prostřednictvím látky, kterou vypouští z těla ven. Najdeme je v hloubkách od 45 do 820 metrů. Avšak kvůli ropné skvrně může dojít ke zničení těchto nových druhů, což je pro ekology nestravitelné. Katastrofa je označována za největší havárii v dějinách a podle některých předpokladů do moře uniklo již více jak 530 milionů litrů suroviny.
