(Scorpaena porcus) se nachází v Severovýchodním Atlantiku od Biskajského zálivu po severozápadní Afriku (Maroko), u Kanárských ostrovů. Nalézt ji můžeme při skalnatém pobřeží v hloubce 0 – 800 m, většinou v mělčinách.
Má silné, ze stran zploštělé tělo s velkou a širokou, opancéřovanou hlavou s ostny. Tvoří ji také velké oválné oči, nad nimi dlouhá rozvětvená tykadla. Dvě malá tykadla jsou na předních čichových otvorech. Má taktéž velmi široká ústa. Na bradě nemá kožní přívěšek. V postranní čáře je více než 55 šupin. Jedna hřbetní ploutev, část s tvrdými ostrými paprsky (s jedovými žlázami na jejich základnách) je jen mělkým zářezem oddělena od krátké části s měkkými paprsky. Ve hřbetní ploutvi se nachází 12 tvrdých a 9-11 měkkých paprsků. V ploutvi řitní jsou 3 paprsky tvrdé a 5-6 měkkých. Velké, široké ploutve prsní, břišní ploutve jsou posunuty směrem k hrdlu. Ropušnice skvrnitá může mít hnědé zbarvení jako ve většině případů ale taky i červenohnědé s nepravidelnými pruhy a skvrnami. Dosahuje délky nejvýše 25 cm.
Způsob života je že jsou velmi samotářské, výborně maskované ryby dna, které se za dne zdržují většinou nehybně na stinných místech mezi řasami porostlými skalisky. Loví hlavně při soumraku. Jakmile spatří vhodnou kořist, okamžitě se na ni vrhnou, aby ji pohltily velkými ústy. Třou se v červnu až srpnu. Jikry kladou v průsvitných slizovitých shlucích a pásech. Larvy žijí v planktonu, když dosáhnou délky asi 3cm, stěhují se mladé rybky ke dnu. Jejich potravou se stávají převážně garnátové, krabi a drobné rybky dna. Stejně jako příbuzné druhy je i tato ropušnice schopná svlékat kůži, vždy alespoň po 4 týdnech svléká svou starou, zčásti řasami prorostlou pokožku.

(Scorpaena scrofa) a nachází se v Severovýchodním Atlantiku od Britských ostrovů po Senegal, u Kanárských ostrovů, Madeiry a Azor. Většinou se pohybuje nad skalnatým a kamenitým dnem v hloubce 0 – 500 m.
Má silné z boků mírně zpolštělé tělo s velkou a širokou, opancéřovanou hlavou s trny. Poměrně malé oválné oči (menší než Ropušnice skvrnitá), malá, velmi krátká tykadla nad očima, 2 malá tykadla nad přední nozdrou. Velmi široká ústa. Na bradě jsou četné kožní výrůstky. V postranní čáře je 35-40 velkých šupin. Jedna hřbetní ploutev, část s tvrdými a ostrými paprsky je výrazným zářezem oddělena od krátké části paprsky měkkými. V 1. ostnité části je 12 paprsků, ve druhé 9-10 paprsků měkkých. V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 5 měkkých paprsků. Má taktéž velké a široké prsní ploutve, břišní ploutve poblíž hrdla.
Zbarvené: Velmi rozdílné v souvislosti s místem pobytu, většinou je červenohnědé, tmavě a světle mramorované. Uprostřed hřbetní ploutve je často tmavá skvrna. Svlékání kůže se děje v pravidelném odstupu, často vícekrát za měsíc. Dosahuje délky 25 cm, ale nejvýše zaznamená velikost je 50 cm.
Řadí se mezi líné ryby žijící u dna, které po vyplašení bleskově odplouvají, aby se opět nedaleko schovaly. Loví za soumraku a v noci. Třou se koncem jara a v létě. Jikry kladou v želatinových shlucích. Živí se převážně korýši a měkkýši.
Příbuzní jsou například ropušnice malá, dlouhá nejvýše 18 cm, nemá na bradě přívěsky. Má velké okrouhlé oči, cihlově zbarvené tělo vždy s černou skvrnou mezi 8. až 10. paprskem hřbetní ploutve. Vyskytuje se od Biskajského zálivu po Senegal, v okolí Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů v hloubce 30 – 700 m.