Kosatku dravou(Orcinus orca) můžete znát také pod názvem velryba zabiják a představuje největšího zástupce delfínovitých. Mezi její potravu patří většina mořských živočichů, a to různé ryby, želvy, ptáci, tuleni, kytovci a žraloci. Její druhý název velryba zabiják pochází z minulosti, kdy pro lidi kosatka představovala nebezpečného mořského savce. Dnes je však známo, že kosatka nepatří ani mezi velryby, ani mezi pro člověka nebezpečné živočichy.
Barva hřbetu kosatky je černá, hruď a boky má naopak bílé. Pro kosatku je charakteristická bílá skvrna nad očima a mezi nimi. Na těžkém a podsaditém těle se nachází velká hřbetní ploutev, jejíž výška dosahuje 1,8 m. Délka těla u samců bývá až devět metrů a jejich hmotnost dosahuje až desíti tun. Avšak samice jsou menší a jejich délka bývá zpravidla do osmi a půl metru a jejich váha se pohybuje kolem pěti tun. Hmotnost mláďat po narození je 180 kg a dlouhá jsou asi 2,4 metrů.

Kosatky dravé patří mezi druhé nejrozšířenější savce, hned po člověku, a najdete je téměř ve všech oceánech a mořích, jako je Středozemní moře či Arabské moře. V těchto uvedených mořích se kytovci většinou nevyskytují, avšak kosatky jsou výjimkou. Tito živočichové preferují spíše nižší teploty a polární oblasti. Ve velkém počtu je můžete zhlédnout v severovýchodním Pacifiku, při pobřeží Islandu a také u pobřeží severního Norska. Je známo, že se vyskytují ve vodách Antarktidy, než v Arktidě, tam je můžete vidět spíše během letního období. Odhaduje se, že na světě existuje asi sto tisíc jedinců tohoto druhu.

Samice otěhotní až ve věku patnácti let, kdy těhotenství trvá patnáct až osmnáct měsíců. Matky své mládě rodí jednou za pět let, většinou během zimních měsíců. Průzkumy dokázaly, že asi polovina mláďat se nedožije věku šesti měsíců. Vyžadují od svých matek péči po dobu dvou let. Samice se dožívají většinou 50 let, výjimečně mohou dosáhnout věku vysokého 80 či 90 let. Během svého života vychovají asi pět mláďat, které musí krmit přibližně 40 měsíců. Naopak samci svou sexuální aktivitu zahajují v 15 letech. Dožívají se většinou 30 let, najdou se jedinci, jež se dožily 50 let.

Kosatky dravé loví téměř všechny mořské živočichy, jak již bylo výše zmíněno. Ještě se to však rozděluje na oblasti, kde se kosatky vyskytují. Například v Norsku a Grónsku preferují sledě a tuleně. V Patagonii se kosatky živí lachtanem hřívnatým a rypoušem, zejména jejich mláďaty. Potravu mají určitě pestrou a patří do ní plejtvák myšok, plejtvák malý a mláďata plejtváka obrovského, dále také tučňáci a tuleni. Loví i žraloky obrovské či dlouhoploutvé, lososy, kisuči a lvouny. Někdy se jejich obětí stane i mrož, ale to se stává výjimečně.
Kosatky dravé se také jako delfíni řadí mezi zpěvná zvířata. Důvodem jsou různé zvuky v podobě cvakání a hvízdání, díky nimž se také dorozumívají. Pro každé stálé stádo je typická píseň či série zvuků, která se neustále opakuje. Každý člen stáda danou píseň zná a jedna píseň nemůže být sdílená mezi více stád.

Dnes se kosatky nikterak významně neloví. Japonci je loví pro vědecké výzkumy. Dále se loví i v Indonésii a Grónsku, kde je lov ale také mírný. Kosatky jsou loveny většinou pro maso, někdy však bývají zabíjeny ze strachu lidí. Dodnes nebyly žádné případy, které by prokazovaly samovolné napadení kosatky člověka. Sice se vyskytlo pár případů napadení, avšak kosatka si jej spletla s tuleněm a po zjištění omylu člověka pustila.
Kosatky dravé hrály také v mnohých filmech fiktivní roli predátorů. Nepříliš úspěšným filmem byl Orca, v němž se kosatky vydávají na lov lidí, jež zabili jejich stáda. Tento film byl zřejmě inspirován čelistmi. Ve slavném filmu Zachraňte Willyho pocházející z roku 1993 se režisér zaměřil na osvobození kosatek v zajetí. Kosatka, jenž ve filmu hrála, byla odchycena v moři u Islandu. Její jméno bylo Keiko a zemřela v roce 2003.