Tuňák obecný (Thunnus thynnus) je ryba z čeledi makrelovitých a jeho výskyt je rozšířen především v Atlantickém oceánu, Středozemním moři a Černém moři.
Vysoké vřetenovité tělo s dlouhou hlavou a krátkým, špičatým rypcem. Má poměrně krátké čelisti, dosahující pouze k přednímu okraji oka, které nejsou vysunovatelné. Můžeme také vidět drobné kuželovité zuby v obou čelistech, které jsou jednořadé. Malé oči obklopuje kostěné pouzdro. Šupiny jsou poměrně malé, jen hruď je opancéřována velkými šupinami, tvořícími takzvaný korset. Skládá se také ze dvou hřbetních ploutví, které jsou těsně za sebou, první ploutev je tvořena 13 až 15 tvrdými paprsky, druhá je tvořena taktéž 13 až 15 paprsky ale měkkými. Za hřbetní ploutví je 8 až 10 drobných ploutviček. V ploutvi řitní je 11 až 15 měkkých paprsků, za ní 8 až 9 malých ploutviček. Krátké prsní ploutve dosahují jen ke 12. paprsku první hřbetní ploutve. Také má ploutve břišní. Po stranách ocasního násadce jsou uprostřed dlouhé podélné kýly. Ocasní ploutev je půlměsíčitá.
Hřbet je hnědočerný, břišní strana stříbřitě bílá, ploutve jsou tmavé. Řitní ploutev a ploutvičky jsou žluté. Tuňák dosahuje nejvýše délky 3 m, avšak zřídka přes 2,6 m při hmotnosti 300 kg. Tuňáci se zpravidla dožívají 15 let.
Pohlavně tuňák dospívá koncem třetího a čtvrtého roku při délce zhruba 1 až 1,20 m a váží asi 16 až 27 kg. Tření probíhá v červnu, kdy táhnou hejna tuňáků z Atlantiku k pobřeží Středozemního moře. Jikry o průměru 1 až 1,2 mm splynou volně ve vodě. Larvy se líhnou asi po 2 dnech, plůdek i malé ryby velmi rychle rostou. Po výtěru vykonávají matečné ryby dlouhé tahy za potravou ze Středozemního moře až do moře Severního.
V mládí se živí převážně korýši, kdežto dospělí loví sépie a ryby, např. jehlice, makrely sledě, aj.

Tuňák bílý (Thunnus alalunga) se nejvíce se vyskytuje ve všech teplých a mírných oblastech moří. V severovýchodním Atlantiku od Azor a Kanárských ostrovů po Irsko. Západní část a severní oblast východní části Středozemního moře. Je to ryba širého moře, žijící v hloubce až 50 m, dává přednost vodě o teplotě přes 15 °C a o obsahu solí 35,5 promile.
Tělo je vysoké, torpédovité s dlouhou hlavou a krátkým špičatým rypcem. Poměrně malé čelisti dosahují pouze k přednímu okraji oka a nejsou vysunovatelné. Drobné kuželovité zuby jsou v obou čelistech jednořadé. Jeho poměrně velké oči jsou umístěny v kostěných pouzdrech. Šupiny jsou velmi malé, jen podél postranní čáry a na slabě vyvinutém hrudním pancíři jsou větší a tlustší. Dvě hřbetní ploutve těsně za sebou, z toho první ploutev je dlouhá tvořena 14 tvrdými paprsky a druhá krátká ploutev je tvořena 14 a někdy 15 měkkými paprsky, za ní je 7 až 9 malých ploutviček. V malé řitní ploutvi je 15 měkkých paprsků, za ní 7 až 8 přídatných ploutviček. Prsní ploutve jsou velmi dlouhé, dosahují až pod druhou ploutev hřbetní. Břišní ploutve jsou malé. Ocasní násadec je velmi tenký a má po stranách takzvaný kýl. Ocasní ploutev tuňáka bílého je velká a připomíná tvar půlměsíce.
Hřbet bývá modročerný až bronzový s kovovým leskem. Břišní strana je bílá, na bocích je modravý duhový podélný pruh. První hřbetní ploutev je tmavě žlutá, druhá hřbetní a řitní ploutev je barvy světle žluté. Ploutvičky mají barvu světle žlutou s černým lemem. Zadní okraj ocasní ploutve je světlý. Tuňák bílý dosahuje nejvýše délky 1,1 m. Vyhýbá se pobřeží. Jako u příbuzných druhů, je i jeho tělesná teplota podstatně vyšší než je teplota okolní vody.
Tření probíhá od května do června na širém moři. Po výtěru koná daleké cesty za potravou. Živí se převážně rybami žijícími v hejnech, jako jsou například garnáti, sépie atd.

Joomla Templates and Joomla Extensions by ZooTemplate.Com