10 prapodivných ryb s vtipnými jmény

jezik hnedy

Oceány jsou plné prapodivných a záhadných ryb a mnoho z nich bylo i vtipně pojmenováno svými objeviteli. Podívejte se s námi na deset prapodivných ryb s vtipnými jmény. Ježík hnědý, Měsíčník svítívý, Vlkouš obecný, Pyskoun rozpůlený, Odranec smrtící, Štítník červený, Broník jeseterovitý, Zubovka černá, Řasovník obecný.

 

 

 

Ježík hnědý

Při ohrožení polyká velké množství vody a zvětšuje se, až vypadá jako ježatý kulatý míč, protože trny, které v klidu leží špičkami dozadu, se kolmo vztyčí. Toto trnité brnění však omezuje plavecké schopnosti ježíka a tak se k nelibosti rybářů často zaplete do sítí. Ježík hnědý má hnědou hřbetní stranu a na spodině je žlutý. Je to obyvatel mořských útesů. Mocné čelisti, vybavené splynulými zuby, mu umožňují drtit krunýře a kostry mnohých mořských bezobratlých živočichů.
Dorůstá až do 30cm a vyskytuje se v tropických a subtropických vodách na celém světě.

 

jezik hnedy

 

Měsíčník svítívý

Měsíčník svítivý je nejtěžší kostnatá ryba na světě. Její hmotnost činí až 2 tuny a dosahuje délky až 4 metry. Má také velmi neobvyklý kruhovitý tvar těla (jeho vědecký název znamená mlýnský kámen). Mladí jedinci mají eliptickou formu. Měsíčník svítivý se živí hlavně medúzami – zuby vykusuje sousta z jejich těla. Normálně se pohybuje pomalu, ale při ohrožení dokáže i vyskakovat nad hladinu. Někdy se sluní na hladině s tělem ve vodorovné poloze. Činí to však pravděpodobně jen když onemocní nebo umírají. Tento druh je nesmírně plodný. Tře se na otevřeném moři a samice klade až 3OO milionů jiker; ty jsou pasivně unášeny vodními proudy.
Většinou tato ryba bývá k vidění v tropických vodách, občas i v mnohem větších zeměpisných šířkách, v místech, kde mořské proudy udržují poměrně vysokou teplotu moře.
Měsíčník připomíná při pohledu z profilu obrovský disk či terč. Ústa mají polštářkovitě zvětšený horní pysk, oči jsou malé a po stranách těla. Ocas je o málo víc než pouhý úzký lem po celé délce připojený k tělu. Hřbetní a ocasní ploutev mají trojúhelníkovitý tvar, jsou postavené značně vzadu a ve vztyčené pozici jako čepele obrovských dýk. Měsíčník se pohybuje veslováním těmito ploutvemi.
Pakambala velká
Tělo tohoto platýse je skoro kulaté a na jeho povrchu je místo šupin rozeseto množství kostěných hrbolků. Obě oči jsou na levé straně, ústa jsou asymetrická a zuby pouze na dolní (slepé) straně. Čelisti na svrchní straně fungují jako násoska a nasávají vodu, ve které není písek, takže dýchání je také výkonnější. Samice jsou méně početné než samci a produkují 10-15 milionů vajíček za rok.
Pakambala velká dosahuje délky až 1 metru a hmotnosti do 25 kilogramů. Vyskytuje se v severním Atlantiku, Středozemním a Černém moři.

mesicnik svitivy

 

Vlkouš obecný

Vlkouš obecný je samotářsky žijící predátor mělkých vod, nemá břišní ploutve, ale jen rudimentární závěsný skelet. Má velmi dobře vyvinuté zuby, vpředu čelistí jsou kuželovité a na stranách stoličkovité. Zuby a kostěnou desku na patře používá k drcení skořápek měkkýšů a krunýřů krabů, humrů, ježovek a jiných ostnokožců, jimiž se živí. K páření dochází v zimě v hlubší vodě. Jikry hlídá samec až d vylíhnutí larev. Původně byli vlkouši chytáni jen jako vedlejší produkt lovu trawlery, ale jejich maso má příjemnou chuť, a proto se v posledních letech zvyšuje obchodní význam tohoto rybího druhu.
Vlkouš dosahuje délky až 1,5 metru a hmotnosti 24 kilogramů. Žije v na severu Atlantského oceánu a v arktické oblasti.

vkous obecny

 

Pyskoun rozpůlený

Pyskoun rozpůlený je důležitý člen společenstev korálových útesů. Je to ryba čistič, živí se parazity napadajícími jiné ryby a také slizem a šupinami jiných ryb. Dotyčná ryba – „klient“ – čeká ve „frontě“ ve zvláštních čistících stanicích, které jsou obvykle obsazené párem pyskounů nebo skupinou samic s jedním dospělým samcem. Uhynulého dominantního samce nahrazuje nikoli jiný samec, ale dominantní samice, která změní pohlaví.
Pyskoun dosahuje délky až 11,5 cm a žije v Indopacifiku.

pyskoun rozpuleny

 

Odranec smrtící

Tato ryba je robustní, pomalu se pohybující lovec s perfektní kamufláží a smrtícím jedem vylučovaným žlázami u základů třinácti hřbetních trnů. Trny mají ostré špičky a snadno se mohou zabodnout lidem do nohou, což mívá někdy smrtelné následky. Odranec při lovu leží nehybně na podkladu nebo se někdy napolo zahrabe do dna a čeká; vztyčená hlava a vyčnělé oči mu umožňují objevit kořist, jakmile se dostane do jeho blízkosti.
Odranec smrtící využívá co nejvíce své krycí zbarvení a navíc zvyšuje ještě aktivně svou nenápadnost tak, že si prsními ploutvemi vyhrabe mělkou prohlubeninu do mořského dna, v ní se usadí, nahrne si kolem těla písek nebo bahno a čeká na kořist.
Dosahuje délky až 60 cm a žije v Indopacifiku.

odranec smrtici

 

Štítník červený

Načervenalé zbarvení a hlava chráněná kostěnými deskami jsou adaptace k životu na dně moře. Štítník červený má také u každé prsní ploutve tři izolované dlouhé a vysoce pohyblivé paprsky, které fungují jako nohy, neboť nadzdvihují jeho tělo nade dno oceánu. Tyto ploutevní paprsky jsou navíc vysoce citlivé a štítník je používá k prohledávání dna při lovu měkkýšů a korýšů, kteří spolu s rybami tvoří jeho hlavní potravu. Štítník vydává bručivé zvuky stahováním svalstva spojeného s plynovým měchýřem. Tyto zvuky mohou pomáhat při udržování soudržnosti mezi štítníky.
Štítník dosahuje délky až 75 cm a žije v severním Atlantiku, Středozemním a Černém moři.

stitnik cerveny

 

Broník jeseterovitý

Broník jeseterovitý je jedním z přibližně 50 druhů čeledi broníkovitých z řádu ropušnicotvárných. Podobá se jeseterům (odtud to jméno). Jako všichni broníci má velkou hlavu, prodloužený rypec a používá prsní ploutve jako vesla a ocas jako kormidlo při pohybu po mořském dně. Všichni broníci mají také dolů mířící ústa a na jejich okrajích charakteristické shluky jemně rozčleněných vousků.
Chuťové pupeny na vouscích používají při vyhledávání korýšů a jiným malých živočichů, na mořském dně. Pohybují se pomalu a lze je proto snadno lovit.
Dosahují délky až 31 cm a žijí na severu Tichého oceánu.

bronik jeseterovity

 

Zubovka černá

Zubovka černá náleží do malé skupiny hlubokomořských ryb, které dokážou ulovit a pozřít ryby větší než jsou samy, protože jejich tlama a žaludek se mohou velmi silně roztáhnout. Po strávení obsahu žaludku ryba nabývá opět normální tvar. Zubovka černá žije v hlubokém oceánu, ale při lovu potravy vplouvá i do mělčích vod. Má dvě hřbetní ploutve, dlouhou řitní ploutev s jedním trnem a vidličnatou ocasní ploutev.
Dosahuje délky až 25 cm a žije v tropických a subtropických vodách na celém světě.

zubovka cerna

 

Řasovník obecný

Řasovník obecný je jeden z největších a nejbizarněji formovaných druhů koníčků. Jeho tělo je pokryto jako u jiných koní
ků tuhými plátky, ale jsou na něm též laloky listovitého tvaru, které zlepšují maskování. Obvykle se vyskytuje těsně nad mořským dnem, kde se skrývá mezi chaluhami a rostlinstvem rostoucím na skalnatých útesech. Jeho pestré barvy, hnědé až oranžové zbarvení se žlutými skvrnami, však umožňuje ho poměrně snadno najít a někdy ho lze pozorovat ve volné vodě dál od útesů. Loví malé bezobratlé živočichy včetně garnátů mezi chaluhami a mořskými houbami u dna oceánů. Živí se též planktonními organismy ve volné vodě. Početnost tohoto druhu se snižuje v důsledku hromadného, druhově nespecifikovaného lovu ryb. Po vytření jsou oplozené jikry připevněny na vrásčitý spodní povrch ocasu samce a ten je nosí do vylíhnutí. Potěr pak odplave pryč.
Dosahuje délky až 46 cm a žije na jihu Austrálie.

rasovnik obecny

Joomla Templates and Joomla Extensions by ZooTemplate.Com
 
Potápění

Profesionální kurzy potápění od společnosti SeaWolf.

10 GB Hosting za 25 Kč

Kvalitní hostingová služba za 25 Kč

Rychlé půjčky

Rychlé půjčky do výplat. První rychlá půjčka ZDARMA.

Geek Trička

Hadry pro opravdové Geeky, a zapálené Ajťáky.

Filmy - War-forum.net

Filmy ke stažení zdarma.