Popis: K-8 (třída November, operující jako součást Severní flotily) byla elitní jadernou ponorkou Kremlu, která šla ke dnu v květnu roku 1970 v rozbouřených vodách Biskajského zálivu.

Studený produkt Studené války, podle dobových regulí schopný pojmout až 104 mužů, byl svým způsobem prokletým plavidlem. Už o deset let dříve se na něm totiž odehrál „slavný“ radiační masakr, který se stal na dlouhou dobu sovětským státním tajemstvím. K-8 právě operovala v Barentsově moři (velice zmrzlý kus oceánu nad poloostrovem Kola), když plavidlo doplatilo na tradiční zhoubu Rusů – mizernou technickou kontrolu. Prasklá trubka generátoru a následné ztráty chladící směsi před téměř 50 lety donutily k návštěvě prudce nebezpečné generátorové místnosti několik „dobrovolníků“, kteří sice hrdinně zabránili totálnímu roztavení jádra (což by znamenalo mořskou katastrofu velikých rozměrů), ale zároveň pohřbili sami sebe a značně kontaminovali zbytek posádky. Obdržená dávka rem těch nejodvážnějších mořských vlků byla tak veliká, že ji přístroje dostupné v ponorce nedokázaly ani změřit...
Protože se cenná ponorka ze svého problému vylízala, nic nebránilo dalším (zejména protiamerickým) akcím. Svou labutí píseň začala pomalu pět v lednu sedmdesátého roku, kdy dostala rozkazem položit na mořské dno jisté množství strategických jaderných torpéd jako „vylepšených“ námořních min ve Středozemním moři poblíž italské Neapole, což byl ne náhodou podstatný přístav, v němž operovala Šestá flotila Spojených států. Takto po sobě „na památku“ s největší pravděpodobností zanechala na 20 dodnes nevyzvednutých jaderných hlavic.
O tři měsíce nakonec K-8 doběhlo celkem nevinné cvičení, při němž tuto plovoucí atomovou bombu zachvátily požáry dvou komor v jednom okamžiku. Oheň se rozšířil zapnutou klimatizací a oba reaktory musely být přirozeně odstaveny. Kapitán K-8 (V. B. Bessonov) vydal rozkaz k okamžitému opuštění ponorky, ale jakmile se ukázalo, že plavidlo odtáhne spřátelená loď, svůj pokyn zase stáhl. Ponorka se přesto potopila – jako historicky první sovětské jaderné plavidlo v dějinách. Z více než stovky pasažérů se zachránilo ucházejících 73 – ti, kteří byli příliš blízko katastrofě, většinou takové štěstí neměli. Rusové obě fiaska, vážící se k tikající bombě jménem K-8, nepřímo přiznali až roku 2004, kdy se ve věci začal znepokojivým způsobem vrtat jistý italský novinář.
Téměř 100 metrový kolos leží beznadějně potopen 4.680 metrů hluboko v Atlantiku necelých 490 kilometrů od španělského pobřeží. Ještě méně potěšujícím faktem zůstává, že spolu s hromadou ruské oceli zůstávají pohřbena i 4 jaderná torpéda. Není bez zajímavosti, že si lze hodiny, které poctivě odtikávaly život tohoto kolosu, pořídit od nějakých $60 na eBay – nějakou dobu je – snad jen tak z rozmaru starých časů - vyráběla jistá ruská firma. Hodiny jsou přesné a tiché – přesně podle potřeb K-8.

Joomla Templates and Joomla Extensions by ZooTemplate.Com