INZERCE
Tučňáci |
Tučňáci jsou zajímaví mořští nelétaví ptáci, kteří jsou přizpůsobeni k plavání a k životu v hodně chladných podmínkách. Většinu života tráví ve vodě, kde se pohybují pomocí ploutví. Zde shánějí i potravu a loví ryby, olihně, sépie a kril.
Jejich tělo je porostlé krátkými, překrývajícími se pery. Opeření, které je nesmáčivé a udržuje tělesné teplo, zdůrazňuje proudnicový tvar těla. Mnohé druhy vycházejí na břeh hnízdit a tvoří tam velké kolonie. Na pevnině se tučňáci pohybují houpavým pohybem a nesedají si klasicky jako ptáci se skloněným tělem, ale stojí vzpřímeně. Tučňáci žijí v mořích jižní polokoule, nejběžněji se vyskytují v oblastech chladného klimatu, ale najdou se i v místech tropického pásma, kam pronikají chladné proudy. V Antarktidě žijí přes zimu jen dva druhy, tučňák císařský a kroužkový. Anatomie Tučňáci mají buclaté tělo s krátkými nohami a s plovací blánou mezi prsty. Nohy mají posazené dozadu do té míry, že musí stát na zemi vzpřímeně a rovnováhu udržovat nohama a krátkým ocasem. Při chůzi přenášejí celou váhu na prsty, proto se chůze zdá nemotorná. Na sněhu nebo ledu se kloužou po břiše a pohánějí se nohama a křídly vpřed. Tělo tučňáka má díky krátkému, šupinovitému opeření hladký povrch s minimálním třením. Křídla jsou zploštělá do formy ploutví. Pod vodou tučňáci používají nohy a ocas ke kormidlování. Nepropustnost tělního pokryvu a jeho termoizolační schopnost je dána třemi vrstvami: hustou masou překrývajících se mastných per, silnou vrstvou podkožního tuku a mezi nimi situovanou vrstvou těla černé nebo šedé, spodina bílá. Jiné zbarvení a hřebeny nebo chocholky u očí jsou jen n a hlavě nebo krku. Plavání Tučňáci používají při plavání různé techniky. Při odpočinku plavou pomaleji, na hladině se vztyčenou hlavou a ocasem a veslují při tom křídly. Během lovu pod hladinou se pohybují prudkými údery křídel. Bývají pod hladinou asi minutu, ale vydrží i dvacetiminutový ponor. Další styl napodobuje delfíny, plavou těsně pod hladinou a vyskakují nad vodu. Kolonie Většina tučňáků se pohybuje v koloniích stovek až tisíců. Hnízda budují z trávy, per nebo oblázků. Samice klade jedno až dvě vejce. Samice některých druhů naklade vajíčka a hned odchází do moře lovit, kdežto samec vejce udržuje v teple, drží je na horní ploše nohou a pod kožními záhyby na břiše. Může s vejcem dokonce i chodit a přitom je má u sebe. Tato část může trvat i týdny nebo měsíce, samec po tuto dobu nepřijímá potravu a žije ze svých tukových zásob. Po návratu samice si mění role a samec odchází lovit potravu. |