Existuje v nejhlubších oceánech život?
Život na naší planetě vznikl pravděpodobně v moři. Jelikož většinu zemského povrchu pokrývají oceány a moře, které mohou být hluboké tisíce metrů, je v mořských vodách pro živé organismy jednoduše více místa než na souši. Životní podmínky se tu avšak od sebe příliš neliší, takže v moři najdeme méně různých rostlinných i živočišných druhý než na souši. Přes 90% mořských tvorů a rostlin žije v poměrně mělkých vodách a v okolí pevniny. Vědci objevili známky života i v nejhlubších oceánech, přestože je průzkum těchto velkých hloubek nesmírně náročný.

Co je kontinentální šelf?
V okolí světadílů leží oblasti poměrně mělkých moří, kterým říkáme kontinentální šelfy. Je tu téměř ploché dno nepřesahující hloubku 130 metrů. Jsou to oblasti velmi bohaté na mořský život. Za šelfem dno obvykle padá v ostrém zlomu do velkých hloubek. Uprostřed oceánů, kde se setkávají jednotlivé kry zemské kůry, se dno ostře zdvihá a vytváří podmořské hřebeny. Naprostá většina rybolovu se odehrává ve vodách nad kontinentálním šelfem. Nejhlubší místa najdeme v příkopech, kde mořské dno padá prudce dolů.

Jak perlorodky vytvářejí perly?
Mušle zvané perlorodky patří mezi měkkýše. Jejich těla chrání tuhé ulity. Pokud se do ulity dostane zrnko písku, perlorodka začne své křehké tělo chránit a obaluje cizorodé tělísko hladkou a lesklou hmotou, které říkáme perleť. Stává se to i ve volné přírodě, ale dnes se perly většinou pěstují uměle vkládáním zrnek do mušlí na perlorodkových farmách.

Proč mají některé ryby obě oči na jedné straně těla?
Zatímco mnoho ryb plave v hejnech a živí se planktonem, jiné ryby tráví většinu času na mořském dně. Postupným vývojem se obě oči přestěhovaly na jednu stranu, takže ryba lépe sleduje vodu nad sebou. Některé ryby dokonce používají maskování stejně jako suchozemští tvorové. Pokud zůstanou bez pohybu, je velice těžké je v písku mezi kameny rozeznat.

Jak se hlubokomořští tvorové orientují ve tmě?
Oceány nabízejí v různých hloubkách různá životní prostředí, jež nazýváme zóny. Eufotická zóna je vrchní a leží mezi hladinou a 200 metry. Dostane se pod ni jen velmi málo slunečního světla. Bethypelagická zóna ležící pod ní je úplně temná, takže zde nemohou žít žádné rostliny, ale mnoho ryb, olihní a korýšů obývá tuto oblast a živí se zbytky klesajícími do hlubin z vyšší zóny. Hlubokomořští živočichové nemohou v úplné tmě vidět, ale potravu vyhledávají pomocí jiných smyslů. Někteří, jako třeba mořští ďasové, mají vlastní zdroj světla. Není sice dostatečně silný na vyhledávání potravy, ale může upozornit ostatní ďasy na to, že je zde jedinec stejného druhu.

Jakou největší hloubku naměříme v oceánu?
Největší hloubku naměříme v západní části Tichého oceánu v místě, které se jmenuje Mariánský příkop a je hluboké okolo 11 000 m. Kdybychom sem umístili Mount Everest, jeho vrcholek by zůstal tisíce metrů pod hladinou.