Charakteristika

Želvy jsou jedni z nejstarších živočichů. První druh želvy žil již před 220 milióny (období Trias). Přesto, jak dlouhá je existence želv a mnoho druhý již vyhynulo je na zemi stovky druhů želv. Pro želvy je charakteristický jejich krunýř, do kterého se můžou schovat. Další typickou vlastností želvy je dlouhověkost ( až 180 let ), čímž se jasně odlišují od ostatních živočichů. Během doby, co existují se různé druhy dokázaly různě adaptovat. Želvy žijí ve vodě jak sladké tak slané až na želvy suchozemské, ale dýchat pod vodou neumí, musí se jednou za čas nadechnout k hladině ( zase až na výjimky  ).  Jejich zajímavou schopností je zatáhnou hlavu do krunýře, některé želvy zatahují krk pod páteř ( skrytohrdlý ) a jiné ji zatáhnou na pravou nebo pravou stranu krunýře ( skrytohlavý ).  Odhadování věku želvy podle letokruhů na destičkách krunýře je nepřesný. Pokud je želva ve správném prostředí, je zdravá a jiné faktory letokruhy se jí tvoří rychleji.

Vzrůst ( maximum a minimum )

Mořské želvy se dorůstají velkých rozměru na rozdíl od sladkovodních až na výjimky. Suchozemské želvy  dorůstají až do velikosti mořských. Největší želvou je kožatka obecná dorůstající délky 2 metrů o váze až 1000 kg. Dříve před vyhynutím byla největší želva obrovská s délkou dosahující až 4 metry a váhou pár tun. Naopak nejmenší želva trpasličí o maximálním vzrůstu 8 cm a 140 g.

Vzhled

Želví krunýř je postaven z karpaxu ( horní části ) a plastronu ( spodní části ), které jsou po stranách spojeny takzvanými mosty. Hlavními klíči pro rozpoznání různých druhů je postavení žaberních a postraních destiček. Nejpravděpodobněji je horní část ( Karpax ) postaven z 8 žaberních a 24 postraních destiček. V útrobách krunýře je cirka 60 kostí. Želva je s krunýřem pevně spojena páteřními a žeberními kostmi.
Maskování želv spočívá většinou ve schování do krunýře . Většina druhů želv má tvrdý bytelný mohutný krunýř, který predátor nerozdrtí. Nějaké želvy tomu mají právě na opak, aby mohly i tvarově přizpůsobit krunýř prostředí,  příkladem je želva skalní, která svůj krunýř dokáže přizpůsobit například skulince ve skále kde se schová predátorovi.  Suchozemské želvy mají tvar krunýře kopulovitý, kdežto vodní téměř plochý, aby se mohly snadno a rychle pohybovat ve vodním prostředí.
Vodní želvy mají umístěné oči na vrchní části hlavy, kdežto oči suchozemských želv směřují dolů pod sebe. Mořské želvy jsou na rozdíl od sladkovodních vybaveny očními žlázami, kterými odvádějí zpět do vody nadbytečnou sůl, kterou vypijí společně s vodou. Želvy jsou jako mnoho zvířat barvoslepé a vidí lépe v noci než ve dne hlavně maso žravé želvy, které  se umí dobře zorientovat v noci a bleskurychle uloví kořist do svého kostnatého zobáku. Potravu poté rozkousají v kostnatých čelistech.
Co se týká barevného provedení krunýřů želv, tak se nekladou meze.  Různá zbarvení krunýřů jsou přizpůsobena jejich prostředí, kde žijí.
Díky jejich drápům nebo plovoucím blánám nemají problém  s pohybem ve vodě tak jako na souši nebo vyšplhat se na břeh. Samci mají drápy o něco delší, které potom využívají při páření ke spacifikování samičky. Díky blánám na jejich končetinám, které mají téměř všechny druhy se dokážou i rychleji pohybovat ve vodním prostředí  plaváním. Velké želvy moc neplavou spíše chodí po dně. Kdežto pohyb mořských želv po souši je pro ně velice namáhavý a pomalý. Až samička najde vhodné místo pro svá vajíčky vyhrabe zadními končetinami v písku jamku, kde naklade vajíčka.

Živočišné zatřídění

Říše : živočichové
Kmen : strunatci
Podkmen : obratlovci
Třída : plazi
Řád : želvy