Pojďte s námi do říše mořských rekordmanů. Stříkač lapavý, Mečoun obecný, Vorvaň, Mořský had

Stříkač lapavý (Toxotes Jaculatrix)

Tyto ryby mají  velké oči, kterými sledují svou kořist především hmyz. Tato ryba vytváří velmi silný proud vodních kapek, kterým dokáže zcela omráčit hmyz. Tento "vodní vír" umí chrlit až do vzdálenosti dvou metrů. Stříkacím lapavý prudce stlačí svou tenatovou dutinu, čímž dokáže vytvořit vodní víry pod velkým tlakem. Žije v sladkých i slaných pobřežních vodách a v ústích řek s mangrovovými porosty. Vyskytuje se od Indie až po Sundské ostrovy a u pobřeží Austrálie. Dorůstá délky 20 - 25 cm.

Mečoun obecný (Xiphias gladius)

Mečoun má dokonalou aerodynamiku jako torpédo nebo meč, kterým rozráží vodu a aby se vyhnul turbulencím způsobeným vodními proudy, je schopen sklopit ploutve. Jeho svaly pracují bez přestávky. Silný ocas ve tvaru kosy mu zase umožňuje dosáhnout vysokých rychlostí. Narozdíl od většiny ryb má mečoun, podobně jako jeho příbuzný tuňák, stabilní teplotu těla, což mu dovoluje vyvíjet maximální tělesnou aktivitu bez ohledu na teplotu okolního prostředí ( vody ) . Při svých dlouhých putování jsou tyto až 400-kilogramové ryby schopné dosáhnout rychlosti až 110 kilometrů za hodinu a jsou tak nejrychlejšími známými plavci.

Vorvaň (Physeter catodon)

Tento obrovský savec se noří do obrovských hloubek, přičemž již v hloubce 40 - 60 metrů se kyslík a dusík, který dýcháme ze vzduchu, stává pro člověka nebezpečnými. Ve velmi hlubokých oceánech (1 km) je tlak přes tisíc atmosfér. Dost na to, aby praskla každá kostička, každý orgán v těle. Vorvaň se ale dokáže potopit až do hloubky tří kilometrů! Jak to dělá? Má velmi flexibilní žebra, které si dokáží poradit s výpadky plic. Aby si uchoval zásobu kyslíku, snižuje si srdeční frekvenci. Kyslík si ukládá v krvi, a tak se tento tvor dokáže potopit na 90 minut bez potřeby vyplavat a nadechnout se vzduchu. Rychlé vynoření se z hloubky moře spojené s dekompresí by mohlo být smrtelné. Vorvaň se proto snaží potápět s co nejmenším objemem vzduchu v plicích a k hladině stoupají pomalu. Přesto se i ony někdy stanou obětí problémů spojených s dekompresí, kterých se obávají potápěči při rychlém výstupu z velké hloubky.

Mořský had (Hydrophis belcheri)

Dýchání je životní potřebou všech živočichů; srdce a mozek musí být neustále okysličované. Přesto mořští hadi dokáží při pobytu pod hladinou moře zadržet dech až na šest hodin. Potřebný vzduch nashromáždí ve velkém množství v krvi, která ho pak přivádí k životně důležitým orgánům. To jim umožňuje být aktivními pod hladinou vody až dvě hodiny bez potřeby nadechnut se, nebo až šest hodin, pokud ovšem nemusejí vyvíjet zvýšenou tělesnou aktivitu.