Délka ponoru: 50 minut
Maximální hloubka: 17 metrů
Viditelnost: 6m
Povětrnostní podmínky: Jasno
webové stránky: lestinkalom.cz

Je 30.7. 2009 okolo 13 hodiny a já a Michal se vydáváme na potápěčskou lokalitu Leštinka, která se nachází asi 20km od Chrudimi.
Je krásné letní počasí, sluníčko svítí. V areálu Leštinka nás přívětivě vítá Ivana a protože jsme se na této lokalitě neptápěli poprvé, věděli jsme co a jak.
000 Po malých komplikacích s lahví (ztracený okroužek) strojíme jackety a sebe do neoprénových mokrých obleků. Bylo neskutečné horko. Ještě na hladině jsme se domluvili na plánu ponoru. Ke kesonu v 25m a pak se vydáme do skanzenu.
Zanořili jsme se a spadli do 3m na podvodní molo, kde jsme se srovnali. Ukázali si O.K a pokračovali v ponoru.
Hned vedle mola na nás koukal lachtan Fífa, kterého jsme opucovaly a pluli dál.
Když jsme byli asi tak v půli cesty ke kesonu, začaly mě bolet uši a tlak v nich nešel za žádnou cenu vyrovnat. Dnešní den byl opravdu asi prokletý. Vystoupali jsme až na hladinu, aby uši povolili. Na hladině po krátkých úvahách a nepříjemnostmi s ušima, jsme se domluvili, že nepůjdeme do kesonu, ale budeme pokračovat okolo lomu cca ve 13m a uvidí se, jak to bude vypadat s mýma ušima. K vidění byla spousta okounů a kaprů, vyskytl se i rak.
Uběhlo asi 20 minut od začátku ponoru, když jsem dorazili do nově zhotoveného „skanzenu“, cca ve 14-13 metrech. První, co jsme spatřili, byly dva převržené kamenické vozíky po levé straně plošinky. Vpravo byl umístěn dřevený domek se stolkem, svěrákem a nářadím. Z domečku se vyplouvalo maličkým okénkem a tudy jsme se dostali do místa, kde ve skalách byly zabudovány vrtačky spolu s dalším zástupem vozíků. Celým prostorem, bylo natažené fingované elektrické vedeni s upozorněním na plechových destičkách. Ve skanzenu bylo spousty detailu, jako třeba lucerna, krumpáče, taška s nářadím a mnoho dalšího. Dále jsme pokračovali v ponoru, kde jsme klesli o trochu hlouběji, asi do 17m, kde jsem opět začala cítit pichlavou bolest v uších. Opět nešly přefouknout. Museli jsem nahoru o 3m a bylo zase hej. Proplétali jsme se ve větvích spadených stromů, kde se ukrývaly ryby, ale to největší překvapení teprve přišlo ke konci ponoru, jsme spatřili, něco v co jsme se neopovážili ani doufat.
To něco velkéhobyl jeseter, ryba spíše podobná „žraloku“ , vypadal, že snad nepatří ani do našich vod a jeho bíle zbarvený čumák jakoby říkal, že ho máme spatřit už na dálku. Jeser byl asi největší překvapení dnešního ponoru. Pro nás oba to bylo vůbec poprvé co jsme ho spatřili ve volné vodě. Byli jsme jak u vytržení, ale musíme bohužel pokračovat dále, vzduh v láhvi nás tlačí ku předu. Po krátkém zastavení a poškádlení raka vystupujeme na hladinu se zastávkou 3 minuty v 5m, jak nám ukazuje počítač. Na hladinu jsme se vynořili s 50bary v lahvi.

Napsala Lenka Talácková Cmas P*
Dne 10. Srpna 2009 ve Skutči